Cane_corso_italiano

Krevní linie Cane Corso Italiano

CASA LEONE

Abychom si mohli leccos osvětlit ohledně základních krevních linií používaných v chovu cane corso, musíme se vrátil až na počátek chovu cane corso Itálii. Tím se dostaneme k chovatelské stanici Casa Leone. Jak tvrdí pan Umberto Leone, chovala jeho rodina na jihu Itálie psy typu corso odnepaměti. Tradice chovu cane corso v jeho rodině je více než staletá. Jeho chovatelská stanice má název Casa Leone, ale bohužel jen velmi málo zástupců této linie je v moderním chovu cane corso užíváno. Možná je to dáno i tím, že pro rodinu Leone byli psi typu cane corso vždy pouze nutným pomocníkem a chovatelé se psy neobchodovali. Po generace je na své farmě chovali za jediným účelem, kterým byla práce. Psi pracovali se stádem, hlídali farmu, pomáhali při odchytu zvířat a také při lovu. Z vrhu si chovatelé ponechali vždy jen nejsilnější jedince a zbytek byl utrácen záhy po porodu. Tu a tam některého psa ze svého chovu darovali jiným farmářům, či si navzájem obměňovali krev v chovu. Psi z linie Casa Leone jsou psi velice silní a vysocí, velmi rustikálního (původního) typu, spíše s delší čenichovou partií a velkou silou v čelistech. V České republice a ani v jejím okolí není ani jeden zástupce čisté linie Casa Leone. Pouze paní Sandra Schmidt v Německu měla fenu, která byla 50% nositelkou této krve.
Chov cane corso se začal mapovat cca od roku 1974, kdy byla na výstavě ve Foggii předvedena fena jménem Mirak v majetku pana dott. Paolo Brebera. V tédobě samozřejmě plemeno ještě nemělo název cane corso a říkalo se mu různě. Velmi často se užíval název Dogo di Puglia. V roce 1975 se feně Mirak narodilo 7 štěňat po psu Atiot. Mezi narozenými štěňaty byl mimo jiné černý pes Dauno a žíhaná fena Brina. Od této doby začal již dott. Breber chov kontrolovaně řídit. V roce 1978 byla fena Brina kryta psem Picciut‚ v chovu byla využita i fena Tipsi.
V roce 1980 se do řízeného chovu zapojil aktivně i pan Malavasi, vlastnící chovatelskou stanici Cerberus (do té doby chovatel německých ovčáků a blízký přítel dott. Gandolfiho). V chovu se začali intenzivně využívat potomci Tipsi, Briny a Dauna (celkem 18 potomků, mezi nimi nejvýznamnější byli Alké, Aliot, Basir, Bulan, Babak a Berzerillo). A tak se dal základ modernímu chovu cane corso v Itálii. Po celé Itálii se hledali jedinci podobného typu a byli navzájem kontrolovaně užíváni v chovu. Díky výše popsanému je vám jasné, že velmi významné krevní linie v Itálii patří právě linie Cerberus. Jedna z mála chovatelských stanic v Itálii, jenž byla u cane corso od samého prvopočátku, až do dnešních dní!

CERBERUS

Psi z linie Cerberus se vyznačují velmi temperamentní povahou a velice stabilním zdravím. Tato linie je i velmi úspěšná, co se týče nálezu na DKK. Psi linie Cerberus nejsou žádní drobečkové, jsou to silná, osvalená zvířata, spíše suššího typu a spíše při horní hranici výšky. Barevná variabilita v linii Cerberus je největší. Najdete zde čistě černé psy, různé odstíny žíhání, modré, zlaté, plavomodré. Téměř většina cane corso na světě má někde v rodokmenu jedince z linie Cerberus. I například první vrh v ČR (Trudy X Cacao) byli čistí jedinci této linie. Je to linie, která se chovu cane corso věnuje velmi dlouhou dobu a je za ní vidět již výsledek kvalitní práce.
Psi z linie Cerberus se výborně hodí k výcviku, jsou zvědaví, temperamentní, mají zájem o vše, co s nimi páneček chce podnikat.
K významným jedincům z této linie patřili například Claus, Mira, modrý žíhaný pes Arras, žíhaný pes Silver, italská šampiónka, Světová vítězka, Evropská vítězka žíhaná fena Sara, Rudus, krásný černý pes Retico (syn Bulana), černý pes Klaus, Clarisa, italský šampión Amleto, italský šampión a Světový vítěz modrý pes Paco, Světová vítězka modrá fena Marlotta, modrý šampión Oliver, modrý žíhaný pes Ribaldo (zvaný Logan, známý spíše pod tímto jménem) a mnoho dalších. Je jich opravdu mnoho.
I v ČR se objevilo několik zajímavých jedinců linie Cerberus. Jak jsem již zmiňovala, byl to mimo jiné i první vrh cane corso v České republice – vrh A z Máchova kraje, který 100% patřil k linii Cerberus, a vrhy E a F z Máchova kraje. Stejně tak jako sourozenci – šampión Sultano (DKK 0/0), Saro (DKK 0/0), Simbad či černá fena šampiónka Cora (DKK 1/1), žíhaná fena Cora (DKK 0/l), žíhaná fena Trudy (DKK 1/1) a Greta Cerberus (DKK 0/0).

DYRIUM

Linie Cerberus dala samozřejmě základ mnohým chovatelům cane corso v Itálii. Jedním z nich je chovatel pan V. Indiveri z chovatelské stanice del Dyrium. Linie Dyrium je vlastně původně založena z části na linii Cerberus a z části na registrovaných jedincích bez původu (v tédobě naprosto samozřejmé). Ovšem první pes cane corso, kterého pan Vito vlastnil, byl pes Plud od pana Umberto Leone (linie Casa Leone). Většinou se jednalo o velmi silné a těžké jedince, spíše v typu neapolského mastina, s vynikající kostrou, velmi silným rustikálním tělem a velice impozantní hlavou. Linie Dyrium je ve světě velmi známá. Typičtí jedinci z této linie se vyznačují neuvěřitelně silnou kostrou, spíše podsaditým tělem (nejsou příliš vysocí), nejúžasnějším typem hlavy, který můžeme u cane corso zaznamenat, ale také bohužel i poměrně častým vysokým nálezem na DKK (dysplazii kyčelních kloubů), trochu těžkopádnějším pohybem a strmějším úhlením pánevních končetin.
Jejich povaha bývá značně sebevědomá a velmi ostražitá. Jsou velmi fixovaní na svého majitele a jsou mu velice oddáni. Povaha vůči cizím je znatelně ostražitější, než u jiných krevních linií. Zvláště samci z linie Dyrium jsou velmi sebevědomí.
V Itálii patří mezi nejznámější nositele krve Dyrium sourozenci z vrhu Q (Quraos, Qauron – italský šampión a Evropský vítěz, Quasar – italský šampión a Světový vítěz, Quira), kteří se objevují v rodokmenech mnoha významných jedinců linie Dyrium. Dále především již zmiňovaný černý pes Plud, Akira – šampiónka Itálie, Anita – šampiónka Itálie, Drupa – Světová vítězka‚ šampión plemeníků David, italský šampión Bayron, šampión plemeníků Aird, šampiónka Itálie Assyria, … V ČR je také několik jedinců s čistou krví Dyrium, a to žíhaný pes Griko, žíhaný pes Argot nebo žíhaný pes Robissimo degli Elmi. Dále jsou zde 3 významní chovní jedinci, kteří jsou nositeli téměř čisté linie Dyrium (s malou příměsí linie Murgese), a to modrá žíhaná fena šampiónka Nastasia della Porta Dipinta, modrý žíhaný pes Brutus della Porta Dipinta a černá fena Moira.
Typické zbarvení pro linii Dyrium je žíhaní v různých odstínech a modrá.

DEGLI OLMI

V tomtéž časovém období se na severu Itálie začala formovat v chovatelské stanici Degli Olmi, manželů Corini, krevní linie Degli Olmi. Mezi její význačné zakladatele patřil pes Antinos, dále pak Argos, Atos, Cobra a především velmi úspěšný plavomodrý pes Rubens – šampión Itálie a dvojnásobný Evropský vítěz nebo šampión Itálie Boris. Mezi fenami nesmíme opomenout zmínit červenou fenu Evropskou vítězku Kiru, dále Martu, Bellu, Kirbi, Nevy či Lory.
Psi z linie Degli Olmi se vyznačovali velmi silnou kostrou a krásnou elegantní tělesnou stavbou s elegantní hlavou, která však nebývá zpravidla tak impozantní, jako například u jedinců z linie Dyrium. Psi linie Degli Olmi mají velmi rezervovanou povahu k cizím lidem, jsou snadno ovladatelní svým majitelem a mají velmi citlivou duši.
Linie Degli Olmi je také barevně velmi variabilní, chov založila na mnoha jedincích v atraktivních světlých barvách, ovšem časem se ukázalo, že na úkor celkové kvality jedinců. Typické zbarvení pro linii Degli Olmi je tedy plavomodrá a zlatá. Ovšem najdeme zde jedince i v barvě černé, žíhané a modré.
Do ČR byli importováni dva jedinci v čisté linii Degli Olmi, a to zlatý pes Crosby a plavomodrý pes multišampión Jones.

MURGESE

Kromě výše popsaných krevních linií, které nejvýznamněji ovlivnily chov cane corso v Itálii a i jinde na světě, zakončuje tuto skupinu krevní linie Murgese. Bohužel stejně jako chovatelské stanice del Dyrium a Degli Olmi ani chovatelská stanice del Murgese již není aktivní. Je to obrovská škoda, jelikož její jedinci byli velmi krásní psi, jako například černý šampión Itálie Devil del Murgese, šampión Itálie Alterego del Murgese nebo žíhaná fena šampiónka plemeníků Idra del Murgese (jedna ze zakladatelek chovu della Porta Dipinta pana Mariana Di Chicca) nebo krásná téměř černá fena Tolda del Murgese – juniorská šampiónka Itálie, šampiónka Itálie a šampiónka San Marina. Významným zakladatelem linie del Murgese byli pes Ciopper, žíhaný pes Griso del Murgese a fena Penelope, černá fena Bagheera del Murgese nebo žíhaná fena Rapsodie.
Psi z linie del Murgese nemají sice tak silnou kostru, ale zato jsou o poznání atletičtější a lehčí a také mnohem temperamentnější. Tento chov byl zaměřen především na pracovní využití cane corso a služební výcvik, a tak jedinci z linie del Murgese jsou na práci jako stvoření, velmi vyrovnaní, sebevědomí a lehce se cvičí. Tato linie je také velmi dobře prošlechtěna na DKK.
V České republice bohužel není ani jeden nositel čisté linie del Murgese. Je to jistě veliká škoda, tato krevní linie by jistě velmi dobře pomohla s ustálením povah a DKK u plemene. Ani v okolních státech příliš mnoho jedinců čisté linie del Murgese není. Znám pouze jednoho nositele 50% del Murgese, a to byl pes Agamenone paní Sandry Schmidt, který měl složené zkoušky z výkonu SCHH1, SCHH2 i SCHH3! Pokud vím, je to prozatím jediný cane corso s touto služební zkouškou. Jeho DKK bylo 1/1. Je otcem šampiónky Evity.

SHRNUTÍ

Všeobecně se tyto poslední čtyři krevní linie považují za nejvýznamnější v chovu cane corso na světě a za pilíře chovu. V každé zmiňované krevní linii se objevuje několik rodin, které se navzájem pářily, až daly základ vzniku těmto krevním liniím. Dnes je jen velmi málo chovatelů, kteří chovají čistě jen na některé této linii. Většinou se jedinci navzájem míchají, a to jaksi „bez ladu a skladu“, nesledujíc původní záměry jejich zakladatelů. Většina moderních chovatelských stanic cane corso nemá žádnou krevní linii a páří jedince mezi sebou dle vlastního uvážení.
Každá linie má své pro a proti. Nejvariabilnější a také v podstatě nejúspěšnější je určitě linie Cerberus. V této linii najdeme všechny barevné rázy a i různé tělesné konstituce. Jedinci z linie Cerberus jsou velmi temperamentní. Krevní linie del Murgese má nejzdravější jedince s výbornými pracovními vlohami, spíše atletičtějším tělem a nižší hmotností. Krevní linie Degli Olmi má rustikální, elegantní jedince s naprosto typickou povahou. Jsou to ideální hlídači a společníci, s fantastickým pohybem. Krevní linie Dyrium má největší sklon k vyšší DKK a poněkud „tvrdší“ povaze, ale také má nejpůsobivější jedince, kteří mají nejkrásnější hlavy cane corso. Jejich hmotnost je vždy o něco vyšší než horní hranice tolerance standardu. Ze všech výše zmiňovaných chovatelských stanic je v současnosti aktivní pouze chovatelská stanice dell Antico Cerberus paní A. Battaglie. Na krevní linii Cerberus chová dnes většina chovatelů v Itálii i ve světě (bud‘ v čisté linii a nebo v křížení). Na čisté linii Degli Olmi chová například chovatelská stanice Il Parco del Po, mnoho jedinců čisté linie Degli Olmi najdeme i v chovu pana Paola Cuiuse. Na čisté krevní linii Dyrium chová v Itálii chovatelská stanice Degli Elmi nebo chovatelská stanice Valle dei Lord pana Luigiho di Rienza (Bajerová, 2006).